Vyškov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vyškov
charakter sídla:	město
obyvatel:	21740 (1. 1. 2008)
PSČ:	682 01
součást obce:	Vyškov
okres:	Vyškov
historická země:	Morava
katastrální území:	Vyškov
katastrální výměra:	50,40 km²
zeměpisná šířka:	49°16' 12" s. š.
zeměpisná délka:	16°59' 35" v. d.
nadmořská výška:	254 m
Zdroje k infoboxu a částem obce

město Vyškov základní územní samosprávné společenství občanů
znak vlajka
obyvatel:	21740 (2008)
kraj:	Jihomoravský
Oficiální web městského úřadu: http://www.vyskov-mesto.cz E-mailová adresa: posta@meuvyskov.cz
adresa městského úřadu:	Městský úřad Vyškov Masarykovo nám. 1 682 11 Vyškov
starosta:	RNDr. Petr Hájek
NUTS 5 (obec):	CZ0626 CZ0626 592889
obec s rozšířenou působností:	Vyškov
pověřená obec:	Vyškov
katastrální výměra:	50,40 km²
katastrální území:	5
základní sídelní jednotky:	30
Části obce (14)
Brňany, Dědice, Hamiltony, Křečkovice, Lhota, Nosálovice, Nouzka, Opatovice, Pařezovice, Pazderna, Rychtářov, Vyškov-Město, Vyškov-Předměstí, Zouvalka
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vyškov (německy: Wischau) je okresní město na dálnici D1, 27 km východně od Brna. Leží téměř uprostřed Moravy na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a nížiny Hornomoravského úvalu při řece Hané v nadmořské výšce 254 m. n. m. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou^[1]. Býval nazýván "Moravské Versailles" nebo také "Hanácké Versailles".

Nejstarsi pečet

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Vyškova.

První zmínka o městě pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka r. 1141. Začátkem 13. století na hradě Vyškově sídlil Jakub úředník krále Přemysla Otakara I. Roku 1248 za biskupa Brunona ze Schauenburku, byl povýšen na město a o něco později připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století. Ve 14. století již Vyškov patří k předním městům olomouckého biskupství.
Husitská doba - V dobách husitských byl Vyškov, který zachovával věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen (asi 1427). Za uherských válek ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, vévoda Jindřich Müsterberský.K obnovení města se nejvíce zasloužil olomoucký biskup Protasius (také uváděno v literatuře Tas) Černohorský z Boskovic v průběhu 2.poloviny 15. století. Roku 1569 město postavilo novou radnici.V roce 1609 do radnice uhodil blesk a následně skončila výbuchem střelného prachu ve sklepení.
Stavovské povstání - v této době se město přidává k vzbouřeným stavům 17. srpna 1619. Představitelé města odevzdali klíče města veliteli stavovské jízdy Ladislavu Velenovi z Žerotína. Za město mu odpřísáhli věrnost Jiří Čermák, Melchior Moudrák a Jan Markovský.
30letá válka - V tomto období v rozmezí let 1618 - 1648 bylo město dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Po tomto nájezdu klesl počet poddaných na pouhých 54 obyvatel. Po skončení 30leté války byly některé vesnice na vyškovsku z polovice či i více vylidněny. Jak tehdy vypadala Morava je zachyceno v tzv. první lánské vizitaci z let 1656 - 1675 ( první poddanský soupis půdy a usedlíků). Vyškov spolu se Slavkovem a Bučovicemi byly postiženy z vyškovska nejvíce, neboť zde bývala zpravidla tábořiště procházejících vojsk.

Podrobnější informace naleznete v článku Přehled obyvatelstva Vyškovska po 30leté válce (1618 - 1648).

V 80 letech 17. století začal ve Vyškově řádit mor, který trval až do začátku století osmnáctého. Proto byl roku 1719 na náměstí postaven morový sloup. Tehdy morem zemřelo tolik obyvatel že se ani nezapisovali do matriky. Na konci 17. století dosáhl Vyškov velkého rozkvětu za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Tehdy se Vyškovu říkalo Moravské Versailles.

Dobová kresba Vyškova z roku 1720

Začátkem 18. století ovládají Vyškov italští přistěhovalci. V roce 1734 se sjíždějí na zámek hosté kardinála Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha, olomouckého biskupa a místokrále neapolského. V roce 1753 vyhořelo celé město včetně zámku, ušetřeny byly jen dva domy u brněnské brány. Roku 1834 byly zbořeny olomoucká i brněnská brána. Druhý obrovský požár zasáhl Vyškov v květnu roku 1917, který trval 3 dny a zničil celou třetinu města. V první polovině 19. století byly částečně zbořeny městské brány a Vyškov se opět začal hospodářsky rozvíjet. Za první republiky v letech 1923 až 1925 proběhla elektrifikace města. V roce 1928 byl arcibiskupský zámek prodán zemi Moravskoslezké v němž byla zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce 1935 pak byla provedena výstavba vodovodu. Vojenská posádka vznikla v roce 1936 a je součástí Vyškova dodnes. V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Na konci druhé světové války zasáhly boje Vyškov tak, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi. ^[2]

Podrobnější informace naleznete v článku Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945).

Po požáru roku 1917

• 7. srpen 1609 - Velký výbuch v radnici, kdy po půlnoci při velké bouři uhodil blesk do radniční věže. Tehdy byly ve sklepení uloženy 2 tuny střelného prachu, které rozmetaly výbuchem věž i dva přilehlé domy.
• 3. únor 1638 - Velká vichřice způsobila ve městě mnoho škod, zejména pobořila zámeckou kapli.
• Rok 1753 - Obrovský požár kterému podlehl celý Vyškov až na dva domy. Jako žhářka byla tehdy upálena 17. letá Viktorie Veselá , zamilovaná do tesařského tovaryše, jemuž paličstvím zaopatřovala práci.^[3]
• 30. srpna 1814 - Strašná povodeň, kdy 8 dní bez ustání trvá silný liják. Velká voda tehdy vzala 8 domů a 80 poničila.^[4]
• pondělí 21. května 1917 - Katastrofální požár města Vyškova vypukl ve 13:30 v domě Meixnerově na náměstí. Oheň byl zdolán až ve středu 23.května 1917. Díky tomuto požáru byl zaznamenán úbytek obyvatelstva o 730 osob.^[5]
• neděle 22. března 1931 - Velká povodňová katastrofa , kdy řeka Haná dosahovala až 4,5 metrů a kolem půlnoci kulminovala. Tuto povodeň způsobila průtrž mračen doprovázena blesky a krupobitím.^[6]

Morový sloup na náměstí

• Renesanční radnice byla postavená v roce 1569. Dnešní podoba radnice vznikla až po druhé světové válce. (obrázek)
• Zámek byl původně gotickým hradem z 15. století, ale za biskupa Karla z Lichtenštejna byl přestavěn dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665 až 1682. V zámku je v současnosti umístěno Muzeum Vyškovska. (obrázek)
• Zámecká zahrada je významnou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. V dubnu 2007 proběhne slavnostní otevření kompletně rekonstruované zahrady.
• Morový sloup na náměstí je dílem sochaře Christiana Pröbstla z roku 1719. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Byl postaven díky morové epidemii, která ve Vyškově trvala padesát let. (obrázek)
• Barokní kašna z 18. století s motivem Ganymeda na orlu. (obrázek)
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1464 až 1466. Původně pozdně gotický kostel byl v roce 1773 barokně přestavěn. (obrázek)
• Studna (Vyškov) byla vyhloubena roku 1839, v roce 1950 byl na ni vytesán znak Vyškova.Vodní hladina sahá asi dva metry pod úroveň náměstí. (obrázek)
• Zbytky hradeb (Vyškov) se nacházejí v ulici Pivovarská a za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Výška hradeb dosahuje 3, někdy i 6 metrů, síla zdiva je zhruba 155 cm. (obrázek)
• Hřbitovní kostel Panny Marie - Kapucínský kostel založil kardinál František Ditrichštejn v roce 1617. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen. Na zdi kostela je zobrazena freska s postavou Mnicha kapucínského řádu. (obrázek)
• Pivovar byl založen v roce 1680 z nařízení Karla z Lichtenštejna a až do roku 1855 vedlo pivovar olomoucké biskupství. (obrázek)
• Kaple sv. Anny je renesanční stavba ze 16. století. Kaple je spojená s budovou bývalého městského špitálu s kamenným portálem. (obrázek)

Ondřej Zelinka Starosta Vídně

• Josef Jan Trávníček (* zřejmě Fulnek - † 26. listopad 1860 Drnovice ) - ranhojič, oční i ženský lékař, operatér a purkmistr města Vyškov
• Dr. Ignác Florus Stašek (* 27. listopad 1782 Vyškov - † 1. květen 1862 Litomyšl) - rektor koleje piaristické v Litomyšli a matematik (obrázek)
• Ondřej Zelinka (*23. únor 1802 Vyškov - † 21. listopad 1868 Vídeň) - starosta města Vídeň v letech 1851 - 1860 (obrázek)
• Václav Lederhofer (* 6. září 1822 Vyškov - † 11. říjen 1873 Budapešť ) - český literát, účetní oficiál a hlavní komorní účtárny ve Vídni
• Václav Oharek - (* 1845 Brňany - † 1916 Brno) - vlastivědný spisovatel, farář u sv. Mikuláše ve Znojmě a znojemský děkan
• František Obzina - (*1871 - †1927) - tiskař a nakladatel, zakladatel Obzinovy tiskárny ve Vyškově, vydavatel Edice Obzinových listů
• Jan Vyhlídal - (*1861 - †1937) - hanácký spisovatel, duchovní, etnograf, národopisný sběratel
• Leo Anderle - (*1913 - †1942) - rodák z Vyškov a bombardovací pilot
• Alois Musil - (*30. června 1868 – †12. dubna 1944) - cestovatel
• Jan Šoupal - (*1892 - †1964) - dirigent PSMU, zasloužilý umělec
• Alois Báňa - (*1892 - †1977) - tiskař, nakladatel a zeť Fr. Obziny
• Vladimír Štědroň - (*1900 Vyškov - †1982) - skladatel, hudebník (pianista, varhaník, violista), dirigent, hudební pedagog a právník
• Karel Kachyňa - (*1. května 1924 Vyškov – †12. března 2004 Říčany) - režisér a scénárista
• Antonín Tučapský - (*1928 Opatovice) - hudební skladatel, dirigent, pedagog, čestný občan města Vyškova
• Boris Hybner - (*1941) - mim, dramatik, pedagog a režisér